Oprášené etudy vonící luftem

Mnohý ze čtenářů tohoto vydání patří mezi ty šťastné, kteří si koupili první vydání, které v roce 1993 vyšlo v dnes už neuvěřitelném nákladu 20 000 výtisků a celý náklad byl beznadějně rozebrán. Široká čtenářská obec leteckých nadšenců a pamětníků doposud žila v očekávání, podporovaném zaručenými zprávami, že vyjde autorův další titul, něco jako Co v ETUDÁCH nebylo, případně alespoň reedice původních ETUD. K tomu nedošlo a je to dobře. První vydání napsal Václav Vašek v době, kdy ještě nezačala totální redukce čs. Letectva. Sám ještě sloužil ve vysoké funkci a mohl předvádět stíhací letoun MiG-29, ale vycítil, že se blíží soumrak stíhačů v Čechách a pomáhat tomu nechtěl. 22. února 1994 vykonal poslední let jako vojenský pilot a krátce na to se mu uzavřela jedna jeho životní a profesní etapa vojenského pilota. V té době na postu náčelníka odboru bojové přípravy letectva GŠ AČ a odešel jako plukovník do zálohy. Následovala další profesní více než patnáctiletá etapa civilního dopravního pilota-kapitána. Jeho další působení opět souvisí s letectvím a může zde uplatnit zkušenosti v míře vrchovaté. Zastává funkci inspektora bezpečnosti na Úřadu civilního letectví. Právě proto je dobře, že se k ETUDÁM se vrátil až nyní, obohacen o letecké zážitky a zkušenosti. Autor zachoval celý obsah i formu prvního vydání. To nové v tomto vydání odlišil typem písma. Kniha je doplněna množstvím nových fotografií k oživení vzpomínek pamětníkům a spolubojovníkům. Překvapením je množství veršovánek, které jsou příjemným oživením a s nadhledem reagují na souvislosti popisovaných zážitků a dějů. Václav tak ukázal, že není jen skvělý prozaik, ale stejně dobrý poeta. Zachoval si nadhled orla, a proto ani tentokrát se čtenář nedozví jména těch všetečků, kteří se v září 1989 postarali, aby podal vysvětlení a strávil nezapomenutelné chvíle v Ruzyňské věznici, povznesl se nad jejich hanebnost!