Trianonská smlouva

Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20. Trianonská smlouva byla významná ani ne tak proto, že položila základy (dodnes poněkud přeceňované) Společnosti národů, nýbrž proto, že posvětila hranice mezi středoevropskými státy, kdy se rozpadly habsburská monarchie a uherské království. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události novým sborníkem. Část A přináší texty ze semináře -Trianonská smlouva – devadesát let poté-, který proběhl 31. května 2010. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR klade otázku, zda post-versailleský systém byl výsledkem liberálně-demokratického uspořádání či diktátu vítězů. Velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal popisuje vnímání Trianonu dnešní rakouskou společností. Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně rozebírá trianonské trauma a revizionismus meziválečného Maďarska. Profesor Štefan Šutaj ze Spoločenskovědného ústavu Slovenské akademie věd diskutuje vývoj politických názorů na Trianon a jeho -využívání- v politické praxi. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl argumentuje, že absolutní historická spravedlnost neexistuje. Část B sborníku nabízí zajímavé doplňkové texty. Profesor Vysoké školy mezinárodních vztahů a veřejné správy Oskar Krejčí zkoumá dopad Trianonu na současnou politiku. Profesor historie z Maďarské akademie věd Ignác Romsics nabízí maďarský pohled na jednání o Trianonské dohodě. Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd ČR se zabývá jednáním o míru s Maďarskem v letech 1945-47. Velvyslanec ČR v Polsku Jan Sechter připojuje poznámky k -druhému Trianonu- – mírové smlouvě s Maďarskem z roku 1947. Redaktor Hospodářských novin Martin Ehl argumentuje, že menšiny a bouřlivá historie se hodí hlavně jako domácí maďarské politické zbraně, především v čase, kdy jsou nutné hluboké reformy státu a jeho financí. V přílohách najde čtenář klíčové paragrafy Mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem ze 4. června 1920 a Mírové smlouvy mezi spojenými a přidruženými mocnostmi s Maďarskem z 10. února 1947. Připojeno je i prohlášení prezidenta republiky a předsedy vlády ČR k maďarskému zákonu o národní soudržnosti ze 4. června 2010.