Kouzlo Smyslů

Kniha amerického ekofilosofa odhaluje hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání na přírodním prostředí, rozebírá příčiny, proč lidé postupně zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody, a ukazuje možnosti, jak smyslový vztah k přírodě znovu obnovit. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku. Za svou knihu autor obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997). Tato kniha představuje významný mezník. Vědci bezpochyby ocení její brilantnost, možná ale přehlédnou to vůbec nejdůležitější na Abramově tvůrčím počinu - napsal dosud nejlepší příručku, jak se stát plně člověkem. Když jsem jeho knihu dočetl, vyšel jsem ven, a svět byl zcela jiným místem. Bill Mckibben, ekolog a globálni aktivista Vítr, déšť, hory a řeky, lesy a louky a všichni jejich obyvatelé - potřebujeme je snad ještě víc pro naše duše než pro naše fyzické přežití. Neznám nikoho, kdo by dnes toto všechno dokázal vylíčit s takovou literární dovedností a zároveň s takovou hloubkou porozumění, jaké nacházím v této knize Davida Abrama. Měla by to být jedna z nejčtenějších a nejdiskutovanějších knih naší doby. Thomas Berry, kosmolog a kultúrní historik Abram tím, že obhajuje vnímavost veškeré přírody a odhaluje netušený účinek více než lidského světa na náš jazyk i na naše životy - a to způsobem, který nemá obdoby -, generuje skutečnou filosofii pro jednadvacáté století. Lynn Margulisová, planetární bioložka Nádherně napsanému Kouzlu smyslů se podařilo mnohem víc než pohybovat se na rozhraní, kde se ekologie setkává s filosofií, psychologií a historií. Tato kniha magicky převrací dichotomie mezi kulturou a přírodou, tělem a myslí. Otevírá před námi perspektivu organického bytí a novou lidskou možnost, která se v našich představách sice často objevuje, ale je zřídka se setkáváme s jejím skutečným popisem. Čtenáři, měj se na pozoru, poselství této knihy je vskutku čaromocné. Nelze ji číst bez rizika, že vstoupíš do změněného stavu vnímání. Max Oelschlaeger, filosof