Zákeřná mefitis

Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciózního projektu tzv. -zdravotní policie-. Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako -veřejná hygiena- nebo -sociální medicína-. Tinková se v ní zaměřuje na některé důležité aspekty, jimiž se zabývaly nejen zdravotně-policejní spisy, ale i praxe osvícenské epochy v našich zemích. Snaží se nejen přiblížit roli -miazmat- a -mefitických výparů-, záhadných jevů, jimiž byl ještě v osvícenské době vysvětlován přenos nemocí, ale také počátky zdravotní osvěty mezi prostým obyvatelstvem. Mimo to se zajímá i o ustavování -úředních lékařů-, především krajských fyziků a chirurgů, kteří ve své roli pilířů zdravotní policie reprezentovali úředníky ve službách státu a stojí na rozhraní oblasti medicíny a státní správy. Kromě snah o nové normování soukromého života se zabývá i otázkami hygienizace -veřejného- prostoru, zejména v podobě odsouvání a likvidace -nebezpečných míst-, jaká představují jatka, mrchoviště či bažiny.