Pohádky

Karel Jaromír Erben zapisoval lidové pohádky na svých cestách po Čechách ponejvíce v letech 1840 až 1844. Na podkladě vlastních zápisů, zápisů sběratelů a záznamů lidových vypravěčů vytvářel pak české pohádky. Některé pohádky otiskoval Karel Jaromír Erben v časopisech, část jich uveřejnil v knize -Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních-. Za svého života nevydal Erben celý soubor českých pohádek knižně. Nedlouho před smrtí psalo tom svému příteli: -Co se českých pohádek do týče, také bych .se k tomu rád dostal, ale nevím, nevím. Ano, kdyby nebyl člověk úředním otrokem, a čas ku pracím literárním nemusel po chvilkách ukrádati.- Souborné vydání českých pohádek Karla Jaromíra Erbena vyšlo zásluhou literárního vědce Antonína Grunda. Souběžně s prameny k českým pohádkám shromažďoval Karel Jaromír Erben i prameny k vydání pohádek slovanských národů. Byly to tištěné sbírky ruské, běloruské, ukrajinské, polské, bulharské, slovinské, srbocharvatské a lužickosrbské a záznamy rukopisů, které Erben získal od slovanských sběratelů. Tento materiál v původních jazycích vydal sběratel spolu s některými pohádkami českými a slovenskými v knize -Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních- (v roce 1864). Po řadu let připravoval Karel Jaromír Erben i překlady slovanských pohádek. Tak vzniklo knižní dílo- Vybrané báje a pověsti jiných větví slovanských-. Obsahuje čtyřiadevadesát pohádek slovanských národů, vyjma pohádky české, slovenské a lužickosrbské.