Doma a v exilu

Paměti politika a podnikatele Eduarda Jana Fuska (1901–1996) přinášejí dramatický životní příběh rodáka z Valašských Klobouk, který dosáhl ve své vlasti značných podnikatelských úspěchů, ale po únoru 1948 byl donucen odejít do exilu a musel se ve světě tvrdě protloukat. Vyučil se obchodním příručím a postupně absolvoval obchodní praxi doma i v cizině. V r. 1924 založil na Slovensku podnik na výrobu a prodej elektrotechnických potřeb a rozhlasových přijímačů, který 1926 přenesl do Prahy, 1932 otevřel na Václavském náměstí velkou prodejnu. Roku 1938 byl zvolen do zastupitelstva hl. města Prahy za živnostenskou stranu. V době německé okupace se aktivně účastnil domácího odboje; spolupracoval s organizací Obrana národa a finančně zajišťoval odchody čs. letců do ciziny. Prostřednictvím svých kontaktů získal závažné informace o konfidentech pražského gestapa, jež po válce předal čs. bezpečnostním orgánům. Roku 1945 jako předseda Ústředního svazu obchodu získal mandát poslance, zároveň vstoupil do Čsl. strany lidové a 1946–48 byl za ni poslancem a místopředsedou živnostensko-obchodního výboru Ústavodárného národního shromáždění. Záhy po únorovém převratu 1948 odešel do exilu. Usadil se nejprve ve Velké Británii, poté v Irsku a 1951 v USA ve Washingtonu, kde prošel různými profesemi. Zároveň byl činný v Radě svobodného Československa a v dalších krajanských organizacích. Kniha vzpomínek vznikla na základě magnetofonového záznamu jeho vyprávění přibližně ze 70. let 20. století, pořízeného z iniciativy jeho dcery, herečky, Věry Peters-Fuskové, která napsala k otcovým pamětem úvodní kapitolu.