Madony z Leningradu

Marina ztrácí kontakt s realitou. Zapomíná, nepoznává tváře svých blízkých, bloudí ve vlastním domě. V osmdesáti letech jí zkrátka paměť už příliš neslouží. Nedokáže v ní udržet nové informace, kupodivu však dovede promítat vzpomínky ze vzdálené minulosti tak živě, jako by se staly teprve nedávno. Jako kdyby stále ještě žila v Leningradě a ukrývala vzácná umělecká díla z Ermitáže, když na město začaly padat bomby, aby je zachránila před zdánlivě nevyhnutelnou invazí Smutný pohled na prázdné rámy na stěnách galerie Marinu přiměl, aby si v duchu vytvořila svou vlastní Ermitáž, palác myšlenek, do něhož se uchylovala před všudypřítomnými válečnými hrůzami, hladem a smrtí. Hluboce lidský román Debry Dean odkrývá nepříliš známou kapitolu z dob leningradské blokády a zároveň citlivě zpracovává nelehkou cestu rodiny k přijetí skutečnosti, že jeden z jejích členů nezadržitelně uniká mimo realitu.