Na kratším konci ulice

Miki bydlí ve východním Berlíně, vedle zdi rozdělující město. Západoberlínští školáci se mu posmívají: -Hele, Výchoďák!- Ale Miki si z toho nic nedělá, má jinou starost - Miriam, nejhezčí holku z okolí, která bohužel chodí s jiným. Brussig se sarkasmem líčí, jak i ve stínu zdi svítilo slunce. Hrdinové mají své lásky, baví se a sní. Vymýšlejí, jak se vyhnout odvodu, jaký obor studovat, aby nebyl politický, jak získat zpět milostné psaní zaváté větrem do pásma smrti. Po slouchají Jimiho Hendrixe, čtou Sartra, vytvářejí si, navzdory všemu, vlastní svět. Brussig hovoří o chmurné socialistické realitě 80. let s nadhledem a humorem. Filmová adaptace byla u nás uvedena pod názvem Eastie Boys.