Turecko západní pobřeží - Merian 52

Pastevci se zbrázděnými obličeji, ženoucí své stáda ovcí a koz přes silnici, štíhlé minarety, z nichž muezzini svolávají islámskou náboženskou obec k modlitbám, muži, kteří celé hodiny vysedávají u rozviklaných stolů pod doškovými střechami u sklenice čaje, čápi ve svých hnízdech, putující želvy, kmitající se salamandři: některé části západní Anatólie, prostírající se ve vnitrozemí prázdninového pobřeží, jako by zůstaly ještě v předindustriální éře. Je to úrodná země s teplými, ale ne pouštně horkými léty, s pozvolnými pohořími a rozsáhlými rovinami, kde se daří olivovníkům, fíkovníkům, vinné révě, třešním a citrusovníkům, kde se sklízí tabák a bavlna. V lesích stojí vedle jilmů, dubů a platanů také palmy a myrhy. Oleandry pokryjí celou zemi na celé měsíce do purpurové krásy. Peníze se však vydělávají na egejském pobřeží, stovky tisíc lidí žijí z rozvoje turistického ruchu. Jemné písečné pláže a archeologická naleziště na 600 km dlouhém pobřeží byly turistickými cíly už v dobách, kdy ještě nikdo neznal jižní turistické aglomerace Antalyu a Side - protože ještě neexistovaly. Ostatně na západním pobřeží sídlili lidé už od pradávna: řečtí mořeplavci zde před téměř třemi tisíci lety založili významné kolonie Efesos, Milétos, Priene a Smyrnu, z níž se stala dvoumilionová metropole Izmir. Zde stávala u Dardanelského ústí bájná Homérova Trója, jejíž pozůstatky odhalil Heinrich Schliemann. Rozvoj turistického ruchu má však i své stinné stránky: vzhledem k nekontrolovanému využívání krajiny a špatnému prostředí v okolí hotelů bylo vydáno prohlášení, požadující zřízení nezávislé rady pro turismus, která by kontrolovala výstavbu a zamezila vzniku dalších betonových hotelových městeček. Zatím se ještě i na pobřeží najdou nedotčená místa, která stojí za to objevit. A kdo se nechce zdržovat hledáním a touží jít na jisto, nechť se vydá do národního parku Dilek jižně od Kusadasu nebo do vnitrozemského údolí Cine.