Dvě století českého železničního průmyslu

Jedinečná publikace kolektivu autorů přibližuje historii i současnost železničního průmyslu v Česku. • od barevného koše po návěstidlo • od parní lokomotivy po třísystémovou • od koněspřežky po elektrizaci Představuje nejzajímavější kolejová vozidla, unikátní železniční stavby a současné představitele železničního průmyslu. Vydala Asociace podniků českého železničního průmyslu. Obsah knihy: br- Počátky železničního strojírenství (Karel Zeithammer) Stavba parních lokomotiv (Karel Zeithammer) Motorové lokomotivy (Bohumil Skála) Elektrické lokomotivy (František Palík) Železniční vozy, motorové a elektrické jednotky (Ivo Mahel) Železniční infrastruktura (Mojmír Krejčiřík, Danuše Marusičová) Železniční svršek (Mojmír Krejčiřík, Danuše Marusičová) Železniční mosty (Mojmír Krejčiřík, Milan Kučera) Sdělovací a zabezpečovací technika (Ivo Laníček) Elektrizace železnic (Vladimír Výkruta, Tomáš Krčma) Speciální kolejová vozidla pro železniční infrastrukturu (Václav Jelínek) Železniční zkušebnictví (Jan Lutrýn, Danuše Marusičová) Faktem je, že za současným úspěšným rozvojem železniční dopravy stojí téměř dvouset letá tradice českého železničního průmyslu. Éra železničního strojírenství se začala psát již na počátku 19. století a to v podobě dodávek pro koněspřežku. Fenoménem je určitě stavba parních lokomotiv a 19. století - století páry. Křižíkova lokomotiva z roku 1906 však předurčila směr nový, směr elektrifikovaný. Někdejší Ringhofferova vagonka v Praze, Vagonka v Kopřivnici, První Českomoravská strojírna v Praze – pozdější ČKD, Škodovy závody v Plzni společně s dlouhou řadou dalších výrobců byly vždy špičkou ve svých oborech. O kvalitě jejich výrobků svědčí i rozsáhlý export čítající všechny světadíly, s jedinou výjimkou – a tou je Austrálie. Zejména Ringhofferovy salónní, lůžkové a jídelní vozy a parní lokomotivy z ČKD a Plzeňské Škodovky jsou světově uznávanými pojmy. V době mezi světovými válkami patřilo Československo mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí světa. Prudký rozvoj po druhé světové válce byl ovlivněn jak mezinárodní, tak vnitrostátní situací. Strojírenství se stalo nosným odvětvím ke zprůmyslnění méně rozvinutých oblastí. Na tuto mnohaletou tradici úspěšně navazují současní představitelé českého železničního průmyslu, kteří nespoléhají jen na tradici, ale významně investují do vývoje nových produktů, nákupu nových technologií a obnovy výrobních areálů. Tato technologická inovace v železniční dopravě je nutnou podmínkou k zajištění konkurenceschopnosti tohoto dynamicky se rozvíjejícího průmyslového odvětví.