Vilný stařec a hamižné ženy

Ovdovělý inženýr Majevskij, jenž v Anglii ve svém pustnoucím domě píše práci věnovanou úloze traktorů v dějinách, hodlá na stará kolena pojmout za manželku o mnoho let mladší Ukrajinku. Údajně ji chce uchránit před hrozbou vyhoštění a jejímu geniálnímu synovi umožnit studium na prestižní univerzitě; ve skutečnosti se nemůže dočkat, jak mu bude sedávat na klíně... Zvažuje i možnost zplození dalšího potomka (čistě teoreticky). Z jeho dcer, rozhádaných kvůli dědictví po matce, se rázem stanou spojenkyně a snaží se sňatku zabránit. Na scéně se však kromě několika dalších prapodivných figur objeví Valentinin bývalý manžel - a navíc se ukáže, že Valentina je těhotná.. Hrdinou autobiograficky laděné prózy je čtyřiaosmdesátiletý stařec - -politicky korektně- řečeno senior. Je to postava vyznačující se sice příslušnou dávkou pošetilosti, umanutosti i nesnesitelnosti, avšak pokud někdy ztrácí důstojnost, opět ji nabývá.